LETNÍ NOC.

Šla noc ve tmavém hábitu

po šedých přímkách cest,

tvář měla světlem zalitu

a čelo plné hvězd.

Jak houslí lkavý zvuk se nesl k sluchu

tajený šepot trav,

výpary vody houstly v chladném vzduchu

a voněl bolehlav.

Kraj tonul v šeru. Bílé mlhy šly tu

nad zšeřenými úvaly,

kde v jejich pěně ve měsíčním svitu

se stromy koupaly.

A jak se mraky nebem vlekly,

na vrchy padal světlý sníh,

a černé řeky stínů tekly

v propadlých údolích.

Vzdálený hukot bloudil borem,

nalehal na klasy,

a v dálce kdesi za obzorem

blýskalo na časy...

Šla noc ve tmavém hábitu

po šedých přímkách cest,

tvář měla světlem zalitu

a čelo plné hvězd.