LETNÍ NOC.

Noc táhne šedivá do polí mlčících,

do rolí spících v tiché resignaci,

kol hlavy gloriola šedin vlajících

se v dáli rozbíhá a v dáli ztrácí.

Tak tiše, příšerně své ruce rozpíná

a lidi chytá v horkou náruč svoji,

ku ňadrům bohatým je mocí připíná

a sladkým přívalem je mléka skojí.

Pak ostrým pohledem je všechny opije,

dá ženu k muži, muže hodí k ženě,

svým vlasem šedivým vše vhodně přikryje

a s klidem v tváři dál jde utajeně.

A stlumí výkřiky špinavých orgií,

pláč tichý té, jež podala se právě,

šumění polibků pršících na šíji

i prvních na rty daných ostýchavě.

Noc táhne šedivá do polí mlčících,

se spokojeným smíchem nad svou prací,

kol hlavy gloriola šedin vlajících

se v dáli rozbíhá a v dál se ztrácí.