Letní noc.

By Adolf Heyduk

Noc letní spěchá v lesa temnou skrýš

a lehá líně na podušky mechu;

nuž rychle za ní, kdo tam budem spíš!

Však též jsem zatoužil už po oddechu.

Tam na táčkách chci spokojeně dlít,

hruď svoji neskrotnou dám k jeho hrudi,

a spolu budem dumat, spolu snít,

až zlaté slunce lichotně nás vzbudí!