LETNÍ NOCI

Ty noci hluboké a sladké, plné hvězd!

To bylo dávno, dávno pod horami.

Jen tam ještě mohly slavně plát a kvést

a hlavu opít líbeznými tmami,

že zesládlo, co zrálo pro bolest,

že necítilo, jak sami jsme, tak sami.

Však víte: bylo mi let dvacet šest,

pln přeludů, jež měkce duši mámí.

Jak šumem vlnily se lesní štíty,

jak měsíc zlato házel do polí,

jak hebce zpíval pramen v mechu skrytý!

Jas vidím: slavná obloha se klene

a směšná touha jenom zabolí:

Mít znovu mladé oči rozzářené!