LETNÍ SIESTA

Osení vítr načechrává

a vyhřívá se v slunci svět.

Sušená včera voní tráva

a tak je blízký horský hřbet.

Je okamžik, kdy síly sbírá,

kdo těžké břímě cestou nes,

a leže v trávě smířen zírá

i na zemi i do nebes.

A kamkoli můj pohled těká,

vše za ten oddech vzdává dík.

A psík-li kdesi na mne štěká,

bůh s ním: ať štěká. Je to psík!