Letní toulky.

A já, dítě boží, půjdu širým světem,

jak jsem chodil druhdy před lety a rád,

bílé lilje polní stanu nad poupětem

v dolu čerstvých zřídel u bělostných stád.

V plném slunci půjdu, postavím se chvilku,

abych staré písně našel v duši své,

v pastýřově písni, ve skřivánčím trylku

našel, k radosti co k nové lásce zve.

Půjdu polem prsty propouštěje klasy

podle rhytmu, jenž mi v nitru bude znít,

a pod sebou v stráni nechám zvonic hlasy,

větší zvon mi, hlubší, bude v srdce bít.

Rozhoupám jej slavně od hory až k hoře,

kde vychází Zora z opálových bran,

by zvěst jeho zněla celém po prostoře

ku všem světa úhlům, do všech země stran.

Nad utichlou zemí by se nesl v dálku

a všem milionům v srdce láskou kles,

by přehlušil v ňadrech citů bouřnou válku

a je vrátil štěstí, vzletu do nebes!

By je sklonil zpátky v doby primitivní,

kde byl člověk blažen, že byl v světě rád,

než vzklíčili snové pod lebkou mu divní

jak hub trpasličích v lese vlhkém řad.

Aby slyšel starou ale silnou notu

s hůry od hvězd padat ve spleť lidských cest,

ze všeho by lásku pil jen ku životu

z tišin mrtvých polí, z hluku velkých měst.

Pil ji z lidské snahy, pil ji z božské práce,

kterou lidstvu stal se svatým Herakles,

ve dne tvrdě robil, v noci by spal sladce,

každý v sobě boží lásky velekněz.

V svatém opojení aby všecko divem

bylo jeho nitru, citu, vzletu výš,

v času hbitém toku i snad proměnlivém

bez lichých by tužeb k dnu až pil tu číš.

Zvon ten písně svojí nechám hlučně zněti

o poledni plném, celý boží den,

ale večer tichý sejdu mezi děti

pod košaté lípy tich a spokojen.

V jejich stín se stulím a s naivní vírou

nechám svatvečera zvonek v duši znít,

můj zněl přes den celý světa plání šírou,

nyní sladkých citů zvon můž’ hlaholit.

Na balvan si sednu, jenž se z vody zvedá,

pro vodu kam dívky chodí v čistý brod,

uzřím bílá ňadra jich i lýtka smědá,

jak je Homér vídal a jak Hesiod.

Něhy visiony naplním své nitro...

Vykonav své dílo lehnu tiše v květ,

bych se rozkřik’ blažen, až vzplá nové jitro:

Lidé, buďte šťastni, vždyť je krásný svět!