LETNÍ VEČER.

Chvílemi měsíce se svitem zabělí

štít krčmy, z níž se nese hudba bláznivá.

Má lživou radost v rytmu, úsměv zbabělý,

a přece mladosti kus mé z ní zaznívá.

U okna sedí hnusný piják zhýralý,

puch táhne nasládlý ven dveřmi kořalen.

A přece jak by výčitky mne svíraly,

že míjím smutných lék, jenž zde jest odhalen.