Letní večer.

Ves oživne, když večerem se stmívá. –

Skrz bezu chumáče se měsíc dívá;

psi utichli, jen oblak much kdes v stíně

se černá vzduchem, klesá k zemi líně

a mizí kdes... Před domky dívky metou,

smích zvonivý zní veselou jich četou,

a okov blízké studny skřípe časem...

Hned u domků hrá vlna větru klasem...

Je svátek zítra... Z nejasného křiku

je slyšet rozladěnou harmoniku

a nosový smích známých humoristů. –

V to kluků chomáč, v ústech proužky listů

neb trávy napjaté též spustil s vřeskem.

A všecko plane luny modrým leskem...