LÉTO V MĚSTĚ.

Jak víčka bledá nad umdleným zorem,

jsou spuštěny všech oken clony v žáru,

pod nohou pálí dlažba trottoirů,

vše mrtvo, třídy liduprázdny skorem.

Jen holubi tu klovou v hejně sporém,

i sluha usnul, složen na svou káru,

teď hrčí vůz... kdos prchá z nudy spáru,

snad v pole ven, snad k ville stinné borem.

Pak úředníka vidíš, jak se ztrácí

v svůj úřad zvolna s tichou resignací,

již zvykl v práci srpen žíti v městě.

Teď nad Strahovem slunce již se schvělo.

Tlusťoučký mnich jde po Hluboké cestě

a modrým šátkem utírá si čelo...