LĚTO.

By Adolf Černý

S úsměvem Léto tiše leží

ve vzduchu sluncem rozehřátém –

v potoce ryzí stříbro běží,

pšeničná pole hoří zlatem.

V mateřském štěstí po okolí

pod modrým rozhlíží se nebem –

křepelka zvučně volá s polí,

zrající žito voní chlebem...