LÉTO

Kol se všech stran se růže tísní

až k domu zdím a do oken

v bzukotu krovek, cvrčků písni,

jež jemně zvučí celý den.

Vše jiskří v prudkém slunce jase,

zde barvu má i věcí stín,

že žluti plápolají, zdá se,

a červeň hoří nad rubín.

Jak ostrov barev žárem dýchá,

do třpytů vnořen, celý sad,

zapadlý koutek v kraji ticha,

kde únik času není znát.

Zde člověk sotva sebe cítí

v dnů letních sladké pohodě,

jak tůně v slunci dřímá žití,

modř nebes leží ve vodě.