Lev svatého Marka.

Jak v různých tvarech věčná moudrost Tvá

se jevila, ó Pane na zemi!

Od chvíle, v které nekonečná báj

se první tvořila a dala vznik

těm světům slavným časem, prostorou,

co záchvějů již duše cítila,

tak žhavě sladkých rajským blaženstvím,

těch hrdých velmožů, jenž tvořili!

Je v extas vedla hloubně zářivá

a svatá bez konce Tvá podstata,

ten bájný vír, jenž o Tvůj zlatý trůn

se láme pěnící a spěchá vstříc

zpět s vůní opojnou jak rájů van

těm plavcům smělým v duši touživou,

jichž lodi zmítá víru toho kraj;

a plni nadšení a bohatství

těch semen mystických, z nichž květy jsou,

v jichž nových krásách Duše okřívá,

zpět plují zase velcí smrtelní.

Jich lodi Vůně Tvoje nevpustí

ach nikdy v ony svaté příboje,

v něž marně dosud úžin hledali?

Jak v různých tvarech věčná moudrost Tvá

se jevila, ó Pane, na zemi!