LI. Jsem jako bříza – zpívá do noci,

Jsem jako bříza – zpívá do noci,

a ve vánku se kývá její hlava.

Tři stojí moudří u ní proroci,

jsou jména jejich: Život, Láska, Sláva.

Dí Život: „Nemohu Ti pomoci,

hra skončena je, soumrak tiše vstává!“

A Láska vzdychla: „Já jsem bez moci,

má zahrada víc květy nevydává.“

A Sláva zamyslí se: „Vavřínů

tu pro Tě nemám. Sady mé jsou pusté,

zvad' vavřín, i ty růže ve stínu.“

A bříza šumí, vánek laská ji,

jak závojem ji halí mlhy husté,

a kolébají písně šalmají.