LI. Netušeně

Netušeně

zapadl jsem

v kráse Šumavy.

Náhle ztichlo

vše kolem.

Stromy stály

jako strnulé.

Dumal jsem.

Slyš, lesem běží

hukot a svištění.

Houštiny jsou temnější,

nebe stále kalnější.

Oblaka válí se

v nebi,

jak černí hřebci

neskroceni.