LI. Srdce Vojtěcha bol nový zžírá,
Srdce Vojtěcha bol nový zžírá,
Opouštíť ho všecka naděje:
Že se lépe v zemi poděje,
Kde se zloba rozmahá a zpírá.
Zármutek mu těsně prsa svírá,
Z očí kanou slz mu krůpěje:
Že tak málo vlasti prospěje,
V níž se zlosti dovršuje míra.
Vida zničenou svou drahou setbu
Po druhé ze země odchází,
Hroznou na Vršovce vyřkna kletbu.
Smutek kalí věrných jeho líce,
Nářek jich a pláč ho provází,
Že snad již ho nespatřejí více!