Lid.

Lid v práci své, to lid je ve své síle,

ať v kamení, ať v lidská srdce buší,

ať rukou pracuje anebo duší,

on může čekat: přijde jeho chvíle!

Ten velkým v sobě, kdo je velkým v díle,

on tvrdý kámen na chléb sobě zkruší,

sta mrtvých srdcí jednou jiskrou vzruší

a nezoufá, byť sebe dál byl cíle!

On dojde ho! Jak deště kapka k moři

každá ta krůpěj potu spěje k němu: –

Nuž, ať jen skrápá s čel, ať líce hoří,

v tvrz bušíc křivdy dlaň ať krvácí! –

– ty slzy, pot a krev, ty přijdou k svému!

přes hlupců smích; – to stojí za práci!