Lidem Božím býval národ židů,

Lidem Božím býval národ židů,

Zavřenou byl ondy zahradou,

Boží lásky zvláštní výsadou,

Nebeského přistavadlem klidu.

U toho Pán svrchovaný lidu

S andělů svých bydlel poradou,

Nebe v slasti ploulo nad vnadou,

Jakou zkvítal lid ten v jasném vidu.

Odemkla sad dávno Boží ruka,

A všem pravdy plod tam možno zbírať;

A ty chtělbys předce hladem zmírať?

Posud jest on zkamenělá uka,

Oblesk Boží ustálený v skálu,

Memnonův sloup, jenž zní Christu chválu.