Lidská vůle.

Ční obrovitá hora v šedinách,

kol střásla skály, drobty svého bytí,

a témě sluní v božských výšinách, –

toť lidská vůle nad zápasem žití.

Ó lidská vůle! mocná, vznešená

a smělá zkoušíš vnikat v radu nebe,

tak velkás, hvězdnou žáří svěcená,

a čin tvůj – jak jest malý vedle tebe!

Tvůj čin jsou trosky rozmetané kol,

tvé velikosti drobty, nemluvňata!

Z tvých útrob oderval je tvůrčí bol,

kam spadnou, nevíš – trneš a jsi spjata.