LII. Čí pronikne ducha síla

Čí pronikne ducha síla

Tebe, matko přírodo,

Vznik a skon kde tvého díla,

Zzákoněná svobodo!

Stále stavíš, stále boříš

Pod tajnými příkrovy;

Věčně světíš, věčně tvoříš,

A vždy práce hotovy.

Co mi šepce Musa sladce,

Povím krátce k té pohádce:

Předně hmota jest a duch,

Mrtvá tíže, živý ruch.