LII. Na Hostajnově.

Aj tu Hostajnská horo jseš pověstná,

Zástupův věrných tu si útočiště,

Sídlo posvátné divotvorně zjevné

Matky panenské.

Nádějí sílen Jaroslav pobožnou,

Pádně meč máchal Tatarův ve krvi,

Byv tu vítěznou zděsené překážkou

Záhuby vlasti.

Aj zde bolhojný klokotáš pramínku,

Mrak kde zázračný porosil vypráhlá

Ústa křesťanská k Tobě zdýchající,

Matko Mario!

Ejhle já vděčný potomek slovanský,

V chrámě tvém dýchtím velebiť milosť tvou,

Veď mě, bych padnuv pokořil se v bázni –

Matko to chrám tvůj!