LII Ta ulice je dlouhá, tichá,

Ta ulice je dlouhá, tichá,

dnes nic mi více nepoví,

tam v dálce město těžce dýchá,

zde klid je šerý, hrobový.

Dům šedý jeden jako druhý,

víc není jasně k poznání,

a v oknech krámů květy, stuhy –

zvon k polednímu vyzvání.

A přece večer v noční tiši –

mé srdce krok Tvůj ještě slyší,

jde váhavě a nepospíchá...

Tu skřípla vrata – kdo to ví,

kam šel Jsi? Noc, ta nepoví!

Jed pochyb skanul do kalicha!