LIII. O kýž byste poznali vám přáné

O kýž byste poznali vám přáné

Nebem blaho, dobří rolníci!

Pomníce, že Boží dělníci

Jste na velké této roli Páně.

Vám se skvěje s hvězdné nebes báně

Odplata při každé dennici

Za práci na světa vinici,

Za pot čela, tvrdý mozol dlaně.

Nezáviďtež zdánlivé jen štěstí

Vyšším; neboť co se skví a chřestí,

Není, věřte, ryzí vždycky zlato.

Pamatujte v sprostotě své na to:

„Větší spokojenost mnohá chýše

Poskytuje nežli hradů výše.“ –