LIII. ZRUŠENÍ SLIBU.

U kapličky stává,

Bez slzí plakává,

Až srdce bolet musí:

„Ach, kdo té lásky sliby zruší,

Běda, běda, běda jeho duši!“

Kdo je ta dívčina,

Jakáto bylina

Smysly jí pomámila?

„Někdy to děvčátko sličné bylo,

Hoře mu srdéčko vymořilo.“