LINIE ŠATŮ BÍLÝCH...

Linie šatů bílých, linie splývající,

vy vlasů tmavé květy, v tu vřavu dýchající,

Vy bílá bez ozdoby, ó, tmavá, kterou hledám,

souzvukem nepoznaným v mou touhu zpívající!

Tón jeden na klávesách... jen struna měkce šumí...

Svět neslyší jí hluchý, jen dva jí porozumí...

Tón jeden utajený, a ta, jež chápe, duše

ve vřavách všech jej slyší a v hloubce své jej tlumí.