LÍPA. (7.)

Hoj, ten synek jako kvítí,

jak mu koně letí!

Opentlený v svět se řítí,

moc má doháněti.

„Panno Lípo, v líc mi dýchni,

dej mi vonnou snítku,

ať to vidí v světě všichni,

od koho mám kytku!

Ať ji vidí, za kloboučkem

jak se zazelená!

Šohaj tvůj již není kloučkem,

tys mu vyvolená!“ –