Lipka – děvice.

Každý má hvězdičku,

každý svůj stromeček,

každý má pod zemí

maličký domeček.

S hvězdou i stromečkem

za živa slije se,

po smrti v maličký

domeček skryje se.

Však já to, má zlatá

panenko, dobře vím,

že stojíš na návsi

stromečkem lipovým.

Však jsem to uhodnul

ze štíhlé postavy,

rozmilé, ztepilé

od paty do hlavy.

Však jsem to uhodnul

za rána v podletě,

po kypré kadeři,

po listu, po květě.

A kdo by nevěřil,

každý se přesvědčí:

pozná tě po vůni,

po mluvě, po řeči.

A kdo tě poslechnul

u večer, za noci.

musí tě milovať,

juž není pomoci.

Lipko, má panenko,

kdo hledí na tebe,

radostí vyrůstá

k nebi a do nebe.