lipová alej

By Stanislav Kostka Neumann

lipová alej, lipová alej,

cesta do hlubin míru.

polabský větřík hroužívá prsty

v její medovou lyru.

člověk ji vsadil, země však zdvihla,

kolonádu svých snění.

kdo tudy kráčíš, hleď, zda jsi hoden,

hoden tohoto jmění.

a jsi-li dravec v člověčí kůži,

v krvežíznivé dálce,

žiješ-li v džungli představ, z nichž prýští

zločin od mzdy až k válce,

kéž by tě rázem pohltil písek

mírumilovné míle,

by o vteřinu byla zas blíže

sjednocující chvíle.

lipová alej, lipová alej.

prodloužíme ji kolem.

alejí míru spoutáme běsy

nad městem i polem.