LIST Z KRONIKY.

Pan papež Benedikt, jenž vyvolen byl

po Bonifaci toho jmena Osmém,

po krátkém panování rozžehnal se

s životem časným. Mnozí arci tvrdí,

že otráven byl požitými fíky,

však jistá pravda u Boha je pouze.

Sbor kardinalů v konklave se sešel

ve městě, kteréž slove Perugia,

a v den svatého Boniface, kdysi

Germanů apoštola, vyvolili

Bertranda z Got, jenž biskupem byl v Bordó,

za nejvyššího pastýře vší církve.

Král francouzský, tak praví se, že přál si

té volby jeho k ukončení sporu,

jenž vznikl mezi ním a svatým Otcem,

tož Bonifacem toho jmena Osmým.

Pan papež přijal jmeno Clemens Pátý.

A v Lyoně ve chrámě světce Justa

byl korunován s nádherou a slávou.

Král Filip s bratrem, vévody a pány

lesk slavnosti té zvýšit přispíšili.

Však bez nehody nepřešel den slavný:

Když z chrámu v procesí se bral pan papež,

kus zdi se sřítil, zasáh jej i koně,

pan papež spadl, koruna mu sjela

do prachu cesty, rubín pak, jenž skvostem

byl jejím vzácným pro svůj lesk a velkost,

se vyloupl a nalezen být nemoh.

Nadobro zeď ta usmrtila tehdy

veliký počet baronů a pánů,

sám králův bratr poraněn byl valně.

Kterážto nehoda všem lidem byla

znamením věcí příštích, jež pak vskutku

se dostavily. Od těch dnů pan papež

žil v městě Lyoně anebo Bordó

a potom sídlo zvolil v Avignoně,

kde žil a po něm nástupcové jeho.

Tak rubínem, jejž z koruny své ztratil,

byl míněn Řím, jenž s hroby apoštolů

opuštěn zůstal jak chrám bez oltáře

a stádo bez pastýře osiřelé...