LIST.

Ó máte pravdu, jste v mé duši živa,

jak břečtan živ na holé, pusté skále,

zkad nesmrtelnou zelení svou kývá

a usmívá se neustále...

Ó máte pravdu, jste v mé duši živa,

jak pták, jenž květ si vyhlíd’ v šerém hvozdě,

kde, nechť se třeba připozdívá, zpívá

a neví sám, že jest juž pozdě!

Ó máte pravdu, jste v mé duši živa,

jak slzný zdroj ve sluji krápníkové,

jenž z věčných zřídel živí se a splývá

a spádem tóny kouzlí nové.

Ó máte pravdu, jste v mé duši živa,

jak lepší její čásť, ba ona sama;

v mém štěstí, v smutku mém jak hudba snivá,

jak všecko, co nás neoklamá!