LISTOPAD.

Až bude listí schřadlé

na sněti,

a v trávě plody spadlé

ležeti,

tichounce půjdu travou

illusí;

stesk bude znít nad hlavou

z haluzí.

Vzpomenu opět časů

ptačích snů,

i krajů plných jasů

letních dnů.

Zas budu cítit štěstí

v prsou svých,

a uschlé stromy kvésti

v alejích.

Uvidím zlaté brouky

třpytiti

a zelenavé louky

svítiti.

Mha padne. Ticho všude

nastane

a v dálce slunce rudé

zaplane.