Litanie lásky.

By Jaroslav Vrchlický

Ty, Lásko třikrát svatá, s nám vždycky stůj,

u slepce starce Fata za nás oroduj,

dle potřeby Ty zkrať nám, nebo křídli čas, –

ó Lásko, prosíme Tě, uslyš nás!

Svět bez Tebe je pouští, s Tebou květná říš,

bez Tebe v zmar se spouští, s Tebou vzlétá výš,

bez Tebe svadlá tráva, s Tebou plný klas –

ó Lásko, prosíme Tě, uslyš nás!

Tys růže nevadnoucí, Ty jsi zlatý dům,

ze sloně Tys věž skvoucí, čnící k nebesům,

Tys perla v škebli světa, jeho zář i jas –

ó Lásko, prosíme Tě, uslyš nás!

Ať bouříš, nebo dřímáš, věčně činná jsi,

vždy viny světa snímáš, ráje ohlasy

zní vždycky lyrou Tvojí – cherubinů hlas, –

ó Lásko, prosíme Tě, uslyš nás!

Tys Venuše i Maja s nebes velebou,

my bídné plémě Laja jdeme za Tebou,

Tys naše Antigona, slední svit když zhas –

ó Lásko, prosíme Tě, uslyš nás!

Až jednou mříti budem, u nás, Lásko, stůj!

Ať nerdíme se studem, prapor kde vlá Tvůj,

ať po nás jiní přijdou a milují zas –

ó Lásko, prosíme Tě, uslyš nás!