Lituji vás, mé ubohé písně.

Lituji vás, mé ubohé písně, –

a předc vás tak vroucně miluji:

neb jste vznikly z mého srdce tísně,

vám se v žalu teprv věnuji!

Když jsem líbal svoji lásky zřídlo

dokud s milenkou jen žil:

míval Amor ve srdci mém sídlo,

a já nepěl – – neb jsem šťasten byl!

A však zašly již ty doby blahé,

osudu jsem milku postoupil,

od osudu pak za děvče drahé

vás jsem, písně, draze zakoupil.

Proto miluji vás drahé písně

že jste za dívku mi náhradou:

proto lituji, že srdce tísně

vašeho jsou vzkvětu zahradou!