LIV. Hájem se prochází
By Adolf Heyduk
Hájem se prochází
slunce,
má zlatou řízu;
zelené velké oči
vesele se smějí;
kolem stromů
zlaté se mušky točí,
na vršku stromu
zpívá pták.
Na vysoké leše
sedí motýl,
je všecek unaven,
nehne křídly,
jeho černé oči
svítí,
dlouhým sosákem
ssaje med
z kalichu květu.
Je zpit
poledne sluncem,
znaven veselím,
pohodou, volností.