LIV. Hájem se prochází

By Adolf Heyduk

Hájem se prochází

slunce,

má zlatou řízu;

zelené velké oči

vesele se smějí;

kolem stromů

zlaté se mušky točí,

na vršku stromu

zpívá pták.

Na vysoké leše

sedí motýl,

je všecek unaven,

nehne křídly,

jeho černé oči

svítí,

dlouhým sosákem

ssaje med

z kalichu květu.

Je zpit

poledne sluncem,

znaven veselím,

pohodou, volností.