LIV. Jedna ruka ztroskotá a zkazí,

Jedna ruka ztroskotá a zkazí,

Co jest jiných mnoho stavělo;

A co již se v slávě zaskvělo,

V tom se zase had a ještěr plazí!

S velkou vytrvalostí a snází,

Aby dlouho vlasti prospělo,

Mnohé dílo k cíli dospělo;

A hle – jedna rána zas je srazí!

Praotec co zdělal s celou duší,

Málokdy i vnuk to zachová,

Často již to syna rámě zruší.

Jako pára mine a co sláma

Zplane sláva Šalomounova

Dosednutím na trůn Roboáma.