LIV. Z Libušina sídla, Vyšehradu,

Z Libušina sídla, Vyšehradu,

Do Stadice vyslancové spějí;

Přemyslovi zprávu přinášejí,

Jakou kmeti kněžně dali radu.

V roucho knížecí tu v prostřed ladu

Statného oráče převláčejí,

Uctivě se před ním uklánějí,

Jedou k Libuši s ním bez odkladu. –

Tak ta ruka, jenž prv mocí rádla

Brázdila ourodné lůno země,

Statně vévodským též žezlem vládla.

A pak z téhož Stadického kmenu

Zkvětlo slavné Přemyslovců plémě

K slávě Českoslovanskému jmenu.