LIX. Mám v povržení každou píseň,

Mám v povržení každou píseň,

jež mrav i šat má s lokajem,

by velmožům se lípla k patám

a choutkám byla v pronájem.

Já opovrhám každým pěvcem,

jenž sebe k vozu zapřáhá,

by pán se pyšnil na kozlíku,

kdy on se koňsky namáhá.

Ba při sám bůh, toť zvrhlá píseň,

jež nemá jiných předmětů,

leč hlavy prázdné, srdce prázdné,

a přec se pouští do letu.

A při sám bůh, ten bídný pěvec

víc nezaslouží navzájem,

leč aby těm, jež opěvoval,

byl do své smrti lokajem.