LOS BÁSNÍKA.

Být stále přezírán a tupen, zrazen,

do jedné šachty s posledními házen,

být poplván a kopán bez ustání,

nést denně čerstvé bláto na své skráni,

o chleba kus vždy rváti se a dráti,

být stokrát zdeptán, stokrát znova vstáti,

být denně urážen, to věc již všední,

svou bídu zřít, v které jsou všickni bědní,

být jednou uznán – jaká panika!

los obecný jest v Čechách básníka.