LOUČENÍ.

By Karel Babánek

A kdybych v té vojně padl,

nevzpomínej v lkání,

neplač, děvče, pro to naše

krátké milování.

Zapomeň, že jednou v žití

měli jsme se rádi,

rozejdem se, děvče, spolu

jak dva kamarádi.

A kdybych v té vojně padl,

nevzpomínej v bolu,

zaroste zas cesta travou,

kudy šli jsme spolu.

A kdybych v té vojně padl,

nevzpomínej v pláči,

nové touhy v srdci vzbudí

s jarem písně ptačí.