Loučení. (1.)

Smutno je to, tesklivo,

doba plna bolu,

loučí-li se srdce dvě

ku rozchodu spolu.

Ku rozchodu na krátko,

lásce je to dlouho,

ach což se tu navzdychá,

slz vypláče mnoho!

„Ach snad je to naposled!“

v srdcích dvou se chvěje, –

a jen kdo to nezkusil,

ten se tomu směje! –