Loučení. (2.)

Loučili se v bolesti,

měli se tak rádi,

a v té lásky rozkošech

osud je rozvádí.

„Neplač, neplač, nevzdychej!

je to krátká doba“ –

jeden těšil druhého –

a plakali oba.

Jemu bylo o ni jen,

jí zas jen o něho,

loučili se, plakali

jeden pro druhého.