Loučení. (3.)

By Jan Václav Tůma

Rozešli se, rozžehnali,

jeden tu a druhý tam,

však to každý dobře cítí,

že je s láskou svojí sám.

„Ovšem lásku nerozdělí

ani prostor, ani čas,

a co z blízka těšívalo,

z dáli v smutku blaží nás.“

Tak si láska bolest mírní,

tak se těší naposled,

ale v srdci tisíc hlasů:

„bez milého prázdný svět!“

A v tom srdci bolů světy,

vůkol něho prázdnota, –

ó kdo nemá milou v dáli,

neví, co je – samota! –