Loučení – shledání.

Tak jsme se krásně rozešli,

jak jen se rozjít mohou

nejblaženější duše dvě

nebeskou pod oblohou.

A kol nás moře růžných snů –

ta stará lásky báje;

a tužeb hrdých, nadějí

čarovné, vzdušné ráje. –

Sešli jsme se; za krátký čas

jaká to změna s námi!

tak cize, chladně, nuceně,

jak bychom nikdy známi.

Ba: ten našeho blaha chrám

nad hlavou nám se sřítil –

a zapřít jeden druhému

musí, co prvé cítil! –