Loučení.

Pode mlejnem na vrbince

Houpá se tam žluté ptáče,

A nahoře u okénka

Má panenka hořce pláče.

Pod okénkem jará řeka

Hrkem pod kola pospíchá,

A nahoře o samotě

Má panenka těžce vzdychá.

Neplač, neplač, má panenko,

Že mne mečem opásali;

Zrodilyť nás české matky,

Bychom pro vlast bojovali.

A ty jarotoká řeko,

Tam, kde se tvé stříbro pění,

Pod okénkem mé milenky

Zabublej tam pozdravení!

A ty malý žlutý ptáčku,

Leť tam k tomu okenečku,

Rci, že jí posílám tyto

Okotěšky do věnečku.

Řekni, aby neplakala,

Ten-li vínek prchem svadne;

Třeba kvítky opadaly,

Má že láska neochladne.