LOUČENÍ

Plakaly ty lesy,

plakala ta skála,

kde jsem naposledy

se svým milým stála.

A mé slzy tekly

jako jarní vody

z té mé převeliké,

převeliké škody.

Už se nepotěším

v žalosti a trudu,

v černou zem si lehnu

a tam spáti budu.