Lu

Lu moje drahá, sne můj žhavý,

co o tobě já vím?

Ty snědá domorodko z Jávy,

i se svým srdcem měnivým.

Máš jméno strašně exotické

a hnědá ňadra v rozpuku

a gesto trochu ironické

a brazoletu na ruku.

Vím, v osmi letech už tě dají

do katolické misie,

kde hnědé dívky vyšívají

na mešní roucha lilie.

Pak provdají tě, krásko snědá,

i s tvojím srdcem měnivým –

vzpomínka hloupá spát mi nedá,

vzpomínka hloupá – což já vím?