LUDMILA U JESLIČEK.

V Betlémě v chudém chlévě

sní dítě v jesličkách,

rozkládá ručky, hledí,

kdo ruku k němu vztáh?

To měkká ruka Matky,

panenky Marie,

to pastýřů jsou dítky

čisté jak lilie.

Ty přicházejí z polí

a nesou dárky své

a líbou dítku ručky

k žehnání zdvižené.

A hle, tam hvězda krásná

tři krále pobídla,

ti nesou zlato, myrrhu

a vůni kadidla.

To všechno pro to dítko,

jež chudé v jeslích spí

a nese světu spásu

a pravdy tajemství.

A za matičkou Boží

přichází Ludmila,

by Kristu do jesliček

svůj dárek složila.

Neb ON to byl, jenž pravil

tak vážně, dojemně:

Co malým učiníte,

to učiníte mně!

A protož spějme všichni

k těm jeslím s hřivnou svou –

a každá česká děva

buď dobrou Ludmilou!