LUNNÁ NOC.

O, luny odlesku, jenž ve vlnách se koupáš

a na pěně jak sníh své paprsleky houpáš,

ó nesviť, nezáři!

kol skály zvětralé – svit bledý po nich hrá tu –

mdlý plamen kahanu jak na příšerném z hnátů

a lebek oltáři.

O, zajdi do mraku a neozařuj blíže

ty truchlé náhrobky, ty jehlany, ty kříže

ve svitu nestálém,

toť hřbitov tužeb mých, a nadějí a přání,

jež ve hrob sklátilo jen těžké odříkání

po boji zoufalém.