LV. Leč i hmota prostě měkká

Leč i hmota prostě měkká

V mrtvu věčném šamotá,

Neplodné i jí se leká

Blahá jiskra života.

Z kruhů ve kruhy se točí

Duté její obvody,

Odpor čijíc rozdivočí

Se na lůně přírody.

Tak bezmezným klame ruchem,

Jak by valným žila duchem,

An předc nikde ze středu

Nehýbe se ku předu.