LV. Štědrost Boží z nepřebraných skladů

Štědrost Boží z nepřebraných skladů

Podivně svá věna rozdává:

Ten to, jiný onno dostává,

Nikdo neodchází bez pokladu.

Mnohá hřivna zakopána v ladu

Bez užitku však se nechává,

A ten, jenž ji má, chud zůstává,

Bez příbytku, v nahotě a hladu.

Mnohý, jemuž bytem chýše těsná,

Bylby hoden zasednouti v radě,

Aneb sídlit na knížecím hradě.

V jiném zase, jenž orá a seče,

Dříme duch, jenž probuzený ze sna

Bylby zdobou žezla nebo meče.