LV Tak, jako tehdy, když jsem poznala Tě

Tak, jako tehdy, když jsem poznala Tě

v tom smavém kouzle červnového dne,

jenž nad nivami rozepěl se v zlatě,

jež dalo nám to žhavé odpůldne.

Když večer k spánku leh’ si ve šarlatě –

mé vroucí srdce věrně k Tobě lne.

Tvé duše sestra, čekala jsem na Tě,

můj čarovný a vytoužený sne!

Dnes vlahá noc je, kyne nebes chrám,

jdu skvělou drahou s Tebou ke hvězdám,

a nad oblaky, tam kde světla hoří,

má duše před Geniem pokleká,

jenž nové světy nadpozemské tvoří,

a v prsou bije srdcem člověka.